Náš program

VOLNÝ Blok jako jediný vyrovná rozpočet a do roku 2030 oddluží českou ekonomiku

Nejdůležitější zákon, který Poslanecká sněmovna každoročně přijímá, je zákon o státním rozpočtu. Právě prostřednictvím státního rozpočtu vlády ukazují, co jsou jejich priority, pro koho vládnou, zda stojí na straně práce nebo na straně kapitálu, jestli jsou ve službách českých občanů nebo zahraničních investorů, jestli řídí stát jako firmu tupě pomocí excelovských tabulek, nebo jestli k zemi přistupují jako k poli, které je třeba obdělávat v závislosti na kvalitě půdy a povětrnostních podmínkách. Špatná je vláda, která prostřednictvím rozpočtu promrhá bohatství nashromážděné předchozími generacemi, vláda, která si rozmařilými výdaji kupuje přízeň úzké skupiny voličů anebo, ještě hůře, stranických sponzorů.

Důsledky zadlužení ČR – zdražení a nedostatek zboží

Koronavirová aférka Babišovy vlády zanechala českému hospodářství okleštěnou výrobu. Občany uplácela za poslušnou nečinnost štědrými subvencemi. Už zjišťujeme, že sice máme peníze na účtech, ale koupíme si za ně daleko méně, a některé zboží v regálech hledáme marně. Už dnes čekáme dlouhé týdny, ba měsíce, na dodání automobilu, stavebního materiálu nebo elektrotechniky. Už dnes zažíváme v obchodech na vlastní kůži dramatický růst cen, který nás nutí k nahrazování standardního zboží levnějšími výrobky, k ještě zběsilejšímu vyhledávání slevových akcí, anebo k úsporám.

V předvečer prvního lockdownu v roce 2020 byl státní dluh české ekonomiky 1 613,19 miliard korun. Dnes činí 2 219,36 miliard, do konce roku 2021 překročí podle odhadů ministryně financí 2 500 miliard a v roce 2023 má být tři biliony korun. Pro představu: za pouhé tři roky se dluh zvýší tak, jako předtím za celých třináct let. Jestliže před koronou připadal na jednu rodinu průměrně půlmilionový státní dluh, v roce 2023 to má být zhruba 1,1 milionu.

Už loni v červenci jsme se obrátily na poslance a prezidenta republiky s prosbou o nepřijetí novely zákona státního rozpočtu, který navrhoval bezprecedentní deficit 500 miliard korun. V dopise jsme uvedly:

• Tento deficit    by    fatálně    a    nenávratně    poškodil    stabilitu a prosperitu české

 

• Hospodaření svobodného   a   demokratického   státu   musí   být vyrovnané.

 

• I nepopulární řešení, jakkoli jdou proti trendu vládní koalice a těch, kdo ji tolerují, proti trendu bezprecedentního zadlužení EU a jejich členských států, i proti trendu navenek zastávaného předními světovými  ekonomy,   je   třeba   nahlas   formulovat a Jediné udržitelné zdravé hospodaření je hospodaření vyrovnané. Každý oběd něco stojí. A každý dluh se jednou musí zaplatit.

 

• Při dosavadním způsobu hospodaření je tento dluh v krátkodobém horizontu splatitelný pouze za cenu okamžitého zhoršení životní úrovně českých domácností a zchudnutí české

 

 

• Pokud připustíme     masivní     zadlužení,     budeme     čelit negativním důsledkům:

Zvyšování daní, a z něho vyplývající snížení spotřeby domácností.

Dalšímu    snížení     konkurenceschopnosti     české     ekonomiky jako důsledek vytlačování soukromých investic.

Snížení veřejných výdajů, a tím například poklesu nebo zastropování penzí, zavedení školného na vysokých školách, zhoršení zdravotní péče či odložení dostavby dálnic.

Nucenému odprodeji majetku ve vlastnictví státu – podobně jako Řecko, které rozprodalo své přístavy například do rukou zahraničních investorů.

Vyhlášení státního bankrotu a podrobení českého hospodářství kontrole mezinárodních institucí, které nebudou hájit zájmy českých občanů, nýbrž zahraničních investorů.

Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM však i tento obří deficit hladce obhájila. Dva protestní hlasy obou poslanců VOLNÉHO Bloku, Lubomíra Volného a Mariána Bojka, k jeho zablokování nestačily.

Tváří v tvář rozkladu českých veřejných financí pštrosí politika neobstojí: za státní dluh příštích let může každý z nás. Každý, kdo se tváří, že se jej netýká, kdo tvrdí, že nikoli on, ale vláda naši ekonomiku zadlužuje. Státní dluh je náš problém – to my, občané a voliči, máme volat vládu k odpovědnosti. To my neseme odpovědnost za to, jak naše země hospodaří. A především právě my, nikoli Babišovi manažeři, poneseme důsledky – nás čekají rostoucí daně, my budeme čelit ještě rychlejšímu a bolestivějšímu zdražování, my budeme přihlížet státnímu bankrotu.

Zadlužovali všichni, oddlužit neumí a nechce nikdo, kromě VOLNÉHO Bloku

Nelze ovšem svádět vše jen na vládni hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. Pro rapidní zadlužování české ekonomiky hlasovalo během roku 2020 také hnutí SPD, zástupci koalice SPOLU i koalice Pirátů a STAN a poslanci hnutí Trikolora. Všechny parlamentní strany bez výjimky pak zvedaly ruce pro covidové navyšování výdajů, které nebylo možné pokrýt jinak než zadlužením budoucí výroby. Všechny parlamentní strany tak rozhodly o tom, že jsme během lockdownů projídali nejen obědy, ale také třeba vzdělání a lékařskou péči pro naše děti.

A všechny strany bez výjimky nabízejí dětinsky hloupá řešení. Koalice SPOLU hrdě hlásá, že sníží deficit o sto miliard korun. Přeloženo do češtiny: ODS, lidovci a TOP 09 chtějí naši ekonomiku zadlužit o dalších 276,6 miliard korun. Piráti a Starostové slibují vyrovnaný

rozpočet do roku 2025. Přeloženo do češtiny: dluh za vlády Pirátostanu by rostl nejméně další čtyři roky.

VYROVNANÝ ROZPOČET PRO ROK 2022

Návrh rozpočtu VOLNÉHO Bloku vychází z prosté skutečnosti, že stát nemá žádné vlastní peníze. Každá koruna, se kterou hospodaří, je korunou občanů České republiky. Platy byrokratů nesmějí převyšovat mzdy v produktivní sféře. Povinností vlády je proto hospodařit s péčí řádného hospodáře a s plnou odpovědností vůči našim předkům, jejichž dědictvím naše země je, a vůči příštím generacím, kterým ji musíme předat v lepším stavu. Základním principem rozpočtové politiky VOLNÉHO Bloku je proto nulový státní dluh a nulový schodek státního rozpočtu.

Do roku 2030 snížíme státní dluh z dnešních 2,2 bilionů korun na nulu. Dosáhneme toho pomocí následujících opatření na straně příjmů i na straně výdajů.

Výdaje státního rozpočtu

1.  Snížíme počet ministerstev z dosavadních 14 na osm

 

Předseda vlády
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo financí
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo obrany	Ministerstvo národní obrany
Ministerstvo zdravotnictví	Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo průmyslu a obchodu	Ministerstvo hospodářství
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo pro místní rozvoj

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy	Ministerstvo školství a kultury
Ministerstvo kultury
Ministerstvo životního prostředí

 

 

2. Zrušíme všechny mimorozpočtové fondy

 

• Státní fond životního prostředí České republiky – zřízen zákonem č. 388/1991
• Státní fond    kultury    České    republiky –    zřízen    zákonem č. 239/1992
• Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) – zřízen zákonem č. 104/2000
• Státní fond rozvoje bydlení – zřízen zákonem č. 211/2000
• Státní zemědělský    intervenční    fond –    zřízen    zákonem č. 256/2000
• Státní fond kinematografie – zřízen zákonem 496/2012 o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013, nahradil Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

3.  Zrušíme dalších devět kapitol státního rozpočtu.

V posledních letech vzniklo ve státním rozpočtu několik dříve neexistujících kapitol, které nedokázaly obhájit svůj smysl. Zrušíme grantové agentury GAČR a TAČR, které pokřivují poměry v české vědě a výzkumu. Zrušíme zbytečný Úřad pro ochranu osobních údajů. Zrušíme Ústav pro studium totalitních režimů, o kterém jeho někdejší ředitel, dnes poslanec ODS Pavel Žáček řekl, že se v něm neplní zákony, že ztratil důvod své existence a studuje „ptákoviny“. Zrušíme Úřad Národní rozpočtové rady, který nebyl ani schopen, ani ochoten bránit zadlužování naší ekonomiky, a naopak ji svou zbytečnou existencí dále zatěžuje. Zrušíme Národní sportovní agenturu, která místo podpory mládežnického sportu a rozvoje tyršovské tradice řeší jen své vlastní finanční skandály. Zrušíme Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jehož činnost je zcela neopodstatněná a je tak

pouhou trafikou pro politiky stran a hnutí, na které údajně dohlíží. Zrušíme Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře i nově vznikající Nejvyšší stavební úřad.

Namísto dosavadních 48 kapitol tak bude mít státní rozpočet pro rok 2022 jen 33 kapitol, další škrty budou následovat v rozpočtu pro rok 2023. Zbylé rozpočtové kapitoly s výjimkou kapitol 396 Státní dluh, 397 Operace státních finančních aktiv a 398 Všeobecná pokladní správa budou plošně sníženy o třetinu.

Principy úspor

V uplynulých letech jsme opakovaně poukazovali na nesmyslné výdaje jednotlivých orgánů státní správy – od genderových auditů přes nesmyslné dotační programy až po platby zbytečným mezinárodním organizacím. Víme proto, že prostor pro úspory v jednotlivých kapitolách existuje a dvoutřetinový rozpočet stále ještě poskytuje státu dostatečný finanční polštář. Obecně budou garanti jednotlivých kapitol hledat úspory podle sedmi základních principů:

1.   Zrušíme třetinu úřednických míst ve státní správě

Během posledních osmi let vlády ANO, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM prudce narostl počet státních úředníků. Nemluvíme o státních zaměstnancích – učitelích, zdravotnicích, hasičích či policistech – ale především o byrokratech, kteří svou činností zatěžují hospodářství, ospravedlňují svou existenci stále novými regulacemi a odčerpávají zdroje produktivní sféře, která na rozdíl od byrokracie naši zemi živí. Ostatně, Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu rozpočtu konstatoval, že „přestože dochází k nárůstu počtu státních zaměstnanců a výdajů na jejich platy, výkonnost veřejného sektoru se nezvyšuje, naopak v posledních letech klesá. Podle ukazatele výkonnosti veřejného sektoru, který je součástí celkového globálního indexu konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index) zveřejňovaného Světovým ekonomickým fórem, obsadila ČR v roce 2019 až 99. místo z celkově hodnocených 141 zemí a byla třetím nejhorším státem EU. Oproti roku 2016 se její pozice zhoršila o 34 míst, což bylo v rámci EU absolutně nejvíce.“

Platy státních zaměstnanců přitom podle NKÚ představovaly 15,8% příjmů státního rozpočtu, průměrný plat státních zaměstnanců byl

navíc vyšší než průměrná mzda v soukromém sektoru. Snížení úředních míst   tak   uvolní   pracovní   sílu   zoufale   potřebnou v produktivních sektorech ekonomiky.

2.   Vystoupíme ze zbytečných mezinárodních organizací

Česká republika byla podle Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2018 členem 477   mezinárodních   organizací   včetně   například   Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků, Asociace generálních tajemníků parlamentů, Dohody o ochraně populací evropských netopýrů či Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Členské příspěvky činily 4,44 miliard korun, přitom u pouhých čtyř procent (21 organizací) byl vyhodnocen zásadní zahraniční význam.

3.   Zrušíme zbytečné úřady (především vzniklé po roce 2004) a omezíme rozpočty ostatních

Zrušíme zejména agentury CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism nebo Národní rozvojový fond.

4.   Zrušíme veškeré státní dotace

Dotace a granty pokřivují trh. Jejich udělování je spojeno s náklady na neproduktivní byrokracii, s korupcí a neefektivitou. Ponecháním peněz tržním subjektům namísto přerozdělování prostřednictvím grantů bude ekonomika růst robustněji a zdravěji.

5.   Přestaneme platit příspěvek do rozpočtu EU a přestaneme čerpat dotace z Evropské unie

Jedná se o první krok na cestě k úplnému a rychlému Czexitu. Pokud bychom v dotačním systému Unie zůstali, stali bychom se ještě během nadcházejícího funkčního období vlády, která vzejde z nadcházejících voleb čistými plátci do rozpočtu. Unijní dotace jsou navíc zatíženy tzv. adicionalitou, která nutí členské státy spolufinancovat veškeré, většinou zbytečné, projekty.

6.   Zrušíme platby politickým neziskovým organizacím

 

7. Nebudeme měnit výši důchodů ani rodičovských příspěvků

Příjmy státního rozpočtu

1. Zrušíme všechny daňové výjimky kromě slevy na poplatníka a slevy na dítě. Zjednodušení a zpřehlednění daňového systému by mělo okamžitě přinést do státního rozpočtu 330 Kč. Zároveň ušetří firmy na nákladné daňové optimalizaci.

2. Zavedeme přirážku k dani z nemovitých věcí, jejichž koncovým vlastníkem je nerezident ČR, který v ČR trvale nepobývá (alespoň šest měsíců ročně), ve výši 300 %. Odhadovaný výnos je 10 mld. Kč. Toto opatření omezí zahraniční spekulace s českými byty, a tedy uvolní trh s

3. Zavedeme solidární přirážku pro příjemce dotací v letech 2020- 2021 ve výši 15 % udělené dotace pro firmy. Odhadovaný výnos je 20 Kč.

Investice

Rozpočet na vládní investice je falešnou modlou. Stát neumí investovat stejně šetrně, stejně efektivně, stejně rychle a stejně pružně jako soukromí vlastníci. Státní   investice   jsou   náchylné   ke   korupci,   rozhodují o nich nevolení úředníci, kteří za své chyby nenesou odpovědnost. Vysoký podíl vládních investic na výdajích státního rozpočtu nemusí znamenat, že vláda investuje do budoucnosti, nýbrž že vláda investuje draze a neefektivně.

Česká vláda se nebude zapojovat do tupého soutěžení mezi evropskými státy o zahraniční investory pomocí investičních pobídek. Vládní investice uplynulých třiceti let jsou lemovány pomníčky neúspěšných zahraničních podniků, které vyčerpaly české zdroje, zneužily levnou, vysoce kvalifikovanou, českou pracovní sílu a české know-how, a odešly dále na východ.

V předcovidových letech odteklo z českého hospodářství každoročně zhruba 300 miliard korun na dividendách zahraničním vlastníkům, v koronavirovém roce 2020 pak necelých 200 miliard korun. Ctíme

nedotknutelnost soukromého vlastnictví, zároveň však víme, že peníze vydělané v České republice patří do České republiky. Zabráníme proto odlivu zisku do zahraničí pomocí reinvestičního schéma, které zvýhodní firmy investující české zisky zpět do výroby v České republice.

Závěr

.Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2022 mají být podle ministryně Schillerové 1543,3 mld. Kč. Zohledníme-li opatření VOLNÉHO Bloku, lze očekávat příjmy ve výši 1903,3 mld. Kč. Celkové výdaje 1262,9 mld. Kč jsou o 657 mld. nižší než předpokládané výdaje podle ministryně Schillerové. Celkový přebytek rozpočtu činí 640,4 mld. Kč oproti deficitu 376,6 mld. Kč podle ministryně Schillerové. O 70 mld. Kč bude navýšena rezerva v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa, 550 mld. půjde   na   splátku    státního    dluhu,    který   tak   klesne    o    22    % z předpokládaných 2,5 bilionů na 1,95 bilionů namísto očekávaných 2,8 bilionů Kč. Neboli místo 43,5 % HDP bude po prvním roce vlády VOLNÉHO Bloku státní dluh nejvýše 30 % HDP.

K udržení tohoto trendu i po konsolidaci českých veřejných financí bude nutno přijmout ústavní zákon o každoročně vyrovnaném státním rozpočtu. Deficit státního rozpočtu je nepřípustný, mírný přebytek se smí používat pouze k vytváření rezerv, nikoli k rozpouštění ve výdajích. Ke schválení deficitu vynuceného zcela mimořádnou situací je třeba kvalifikovaná většina všech poslanců. Dále bude nutné změnit kompetenční zákon a prosadit další legislativní změny, které zruší kraje, zruší daňové výjimky, změní služební zákon a zruší definitivu.

Prvorepublikový rozmach naší země byl možný jen díky tomu, že se naši předkové řídili dvěma hesly, na která jsme se pro jejich celkovou nepohodlnost pokusili v uplynulém století zapomenout. Pokud nechceme, aby naše země byla hračkou v rukou zahraničních spekulantů a nadnárodních organizací, pokud chceme, aby se vláda našich věci k nám opět navrátila, nezbývá než Pracovat a šetřit. Protože za službu vlasti se neplatí.